Japonské stopy #1... s Lukášem Richterem

Japonsko zanechává stopu. Někdy v podobě nové profesní zkušenosti, jindy ve způsobu, jakým člověk přemýšlí o práci, lidech, vedení nebo neustálém zlepšování. Prvním hostem seriálu je Lukáš Richter, odborník na zvyšování výkonnosti firem, konzultant principů LEAN, Kaizen a Quick Response Manufacturing a absolvent programů AOTS.

Začněme nejprve medailonkem našeho hosta… kdo je Lukáš Richter?

Během více než 14 let spolupracoval s více než 150 společnostmi napříč různými odvětvími a pomáhal jim nastavovat procesy tak, aby přinášely měřitelné výsledky. Věří, že skutečné zlepšování nevzniká kopírováním osvědčených řešení, ale jejich citlivým přizpůsobením konkrétním lidem, týmům a prostředí.

Japonsko je pro něj dlouholetým zdrojem inspirace. Opakovaně se tam vrací, aby poznával nové přístupy, ověřoval je v praxi a přenášel je do středoevropského prostředí. O tom, co ho na zemi vycházejícího slunce fascinuje, co si z ní odnáší jako konzultant i jako člověk, jsme si povídali krátce po jeho návratu z další cesty.

Do Japonska se vracíte opakovaně. Pamatujete si, čím vás při první návštěvě nejvíce překvapilo… a překvapuje vás tam něco dodnes?

Veľa sa hovorí o Japonsku, špičkovej kvalite, perfekcionizmu, filozofickej hĺbke. To, čo však na mieste zažijete je ďaleko viac. Prvé dni som nemohol ani spať. Nebol to jat-lag, ale plná hlava podnetov. Či už z "Lean" prednášok, firiem, či len z bežných zážitkov na ulici.

Ve své práci pomáháte firmám zavádět principy LEAN nebo Kaizen. Kdy jste si poprvé uvědomil, že za těmito metodami stojí mnohem víc než jen nástroje pro zvyšování efektivity?

Keď niekto povie nástroj alebo metóda, tak sa mi zježia chlpy. V našej kotline sme posadnutí "rýchlimi tabletkami". Stále hľadáme skratky. Postupne osvietení manažéri vytriezvejú a uvedomujú si, že kopírovaním metód nič nedosiahnu. Za 20 rokov sme sa v mnohých firmách prešetrili do straty. Japonci slovo "LEAN" nepoznajú. Ak áno, samím vadí, ako to sploštilo pôvodný systém TPS. A najmä: úplne zabudlo na ľudí. Ich rozvoj, rešpekt. Ja sa snažím íšť týmito čistými spôsobmi. Okrem šetrenia nachádzať oblasti pre zvyšovanie pridanej hodnoty pre zákazníka. Teraz sme takýmto spôsobom pristúpili aj v slovenskej sieti predajcov značky LEXUS.

Jak se podle vás liší japonský pohled na neustálé zlepšování od toho, se kterým se běžně setkáváte ve firmách u nás?

Oni ho skutočne robia. Nepretržite. Veľký dôraz je kladený na rozvoj ľudí. Umenie vidieť a konať. Znova a znova. Učiť sa opakovaním v praxi. Aktivity Kaizen nie sú redukované na formalizmus, ako u nás. Skôr je tlak na skutočné pochopenie príčin a charakteru problému. Trávia v tejto fázy šokujúco veľa času. Výsledkom sú však veľmi jednoduché zlepšenia. Chirurgický rez. Bez odporu.

Vrátil jste se z Japonska teprve před několika týdny. Přivezl jste si i tentokrát nějakou myšlenku, zkušenost nebo drobný moment, který ve vás ještě stále rezonuje?

Zase som si vymazal niektoré školiace materiály. Zjedodušujem, idem ku podstate. Pre mňa je návšteva Japonska skôr ako forma verifikácie toho, čo som už kdesi zažil alebo čítal. Veľa sa na kurzoch pýtam Sensejov, manažérov. Už pri prvej návšteve mi Japonsko zmenilo môj pohľad aj na podnikanie.Japonci uvažujú v storočiach. Mne sa podarilo z mesiacov premýšľať v intenciách desaťročia. Veľmi mi to uľahčilo denné rozhodovanie. O mnoho viac robím na strategických veciach. Veľa experimentujem na trhu s novými produktami, prototypmi. Skúšam. PDCA sa mi točí stále v hlave :-).

Existuje nějaký obyčejný každodenní zážitek z Japonska – třeba z vlaku, restaurace, obchodu nebo setkání s lidmi, který podle vás vystihuje tamní kulturu lépe než dlouhé přednášky o managementu?

Sú ich desiatky. Ani nemusíte ísť do firmy. Stačí si sadnuť na vlakovej stanicia pozorovať, ako a čo robia. Policajt nepozerá do telefónu, ale sleduje ulicu, kde má riadiť dopravu. Sprievodčíčka vlaku sa každému zákaznikovi ukloní a pozdraví ho. Vlaky nemeškajú. Všade čisto. Nič navyše. Minimalizmus. Ľudia sa nepredbiehajú v rade. Keď máte problém, veľmi ochotne Vám úplne každý pomôže.

Ve své práci často zdůrazňujete pilotní projekty a společné učení s lidmi. Je to přístup, který jste si osvojil právě díky inspiraci z Japonska?

Tento prístup mám už dlhšie, ale Japonsko mi to ešte viac upevnilo. Na mojich projektoch aj hovorím, aby mi ľudia neverili. Nech si to skúsia, zažijú. Tlak nemá zmysel, cestou je ťah. Dať ambiciózny cieľ (zvýšenie produktivity o 40%, skrátenie priebežnej doby na ½...), nadchnúť ľudí, inšpirovať, naznačiť cestu. Ostatné je už na nich. Vieme im jedine pomáhať odstraňovať prekážky. Vysúkať si rukávy a pilot spraviť s nimi. Vtedy uveria. Toto je jediná cesta, ktorá mi dlhodobo funguje.

Mnoho firem dnes hledá rychlá řešení. Vy naopak mluvíte o systematické práci a postupném zlepšování. Proč je podle vás právě tato cesta dlouhodobě úspěšnější?

Niekedy je nutné aj rýchle riešenie. V tom sme experti. Z dlhodobého hľadiska však väčšinou vyhrávajú evolúciu firmy, ktoré systematicky pracujú na svojej schopnosti zlepšovať procesy. Nie nadarmo je 7 z 10 najspoľahlivejších značiek automobilov v roku 2026 japonských.

Za čtrnáct let jste spolupracoval s více než 150 firmami. Vzpomínáte si na projekt, který vám změnil pohled na vlastní práci nebo vás profesně posunul nejvíc?

Bolo ich veľa. Najviac ma však posunuly projekty v malosériových výrobach, kusovkách či firmách, poskytujúcich služby. Tam musí človek radikálne spochybniť svoje predpoklady a predstavy o "LEAN". Teraz mi napádajú príklady zaujímavých zadaní od klientov za posledný rok: zubná klinika, spomínaný predaj a servis LEXUS či optimalizácia predvýrobných etáp kusovej výroby viac ako 200 metrových žeriavov vo firme Huisman. Práve takéto veci ma bavia. Automotive a hromadné výroby sú nuda.

Když odhlédneme od výroby a managementu… co vás v Japonsku jednoduše těší jako člověka? Máte své oblíbené místo, jídlo, zvyk nebo rituál, ke kterému se pokaždé rád vracíte?

Azda každý navštívi tradičné mestá ako Osaka, Tokyo či Kioto. Teraz naposledy som zamerielil v rámci "dovolenkovej fázy" na 5 dní do Kanazawa. Je to mesto, ktoré cez druhú svetovú vojnu Američania nezbombardovali. Sú tam obrovské štvrte plné pôvodných domčekov. Mesto je známe módou, keramikou, umením. Niečo ako slovenská Štiavnica krížená s Čičmanmi. Na ploche Olomouca. Zážitok. Práve tam človek zistí, že nemusí každý deň cestovať do iného mesta, aby sa nadýchal Japonska. Našiel som tam jazzový podnik. Asi pre 5 hostí, viedol ho majiteľ. 68 ročný Japonec. Celý večer nám púsťal rôzne špičkové skaldby, rozprával o hudobníkoch. Chodiacia wikipédia. Repráky aj zosilňovač si zložil sám. Až na záver vyplynulo, že je to ikonický podnik na svetovej úrovni. Špičkoví svetoví jazzmeni za nim shinkanzenom cestujú z Tokya. Aky podiskutovali, zažili tú autentickú atmosféru. Mal tam hromadu podpísaných albumov, priamo od týchto hostí. Toto sa Vám hocikde nestane. Pili sme spolu pivo, pohostil nás sušenou chobotnicou, trojuholníkovým syrom, čokoládou a orieškami. Nemá web, ani sociálne siete, nikde reklamu…??? Ľudia ho z celého sveta vyhľadávajú. Spomínal, že sám nevie, odkiaľ o ňom vedia. Toto je pre mňa skutočný LEAN. Pridaná hodnota. Unikátnosť.

Pokud byste měl českým a slovenským manažerům předat jedinou myšlenku, kterou jste si z Japonska odnesl a která by mohla změnit fungování jejich firem i týmů, jaká by to byla?

Skratky neexistujú. Treba ísť ku podstate, zapojiť ľudí a vysúkať si spolu rukávy. Pýtať sa prečo a ukázať rešpekt. Ostatné príde samé. Stačí 10 000x zopakovať.

Děkujeme vám za příjemné povídání a přejeme hodně šťastných návratů do Japonska!

Lukáš Richter je aktivní na síti LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/luk%C3%A1%C5%A1-richter/